Černé skládky

Dnes jsem se byl krátce projet na motorce a tak jsem zajel i podél trati vedoucí k prunéřovské elektrárně. Tady mě čekalo nepěkné překvapení. Někdo si tu z toho udělal slušnou černou skládku a vypadá to na nějakou autodílnu nebo někoho, kdo tahá auta ze zahraničí:( Nechápu, proč to ti lidé dělají! Lámal bych jim ruce a rozbíjel přední skla u auta! Když už jednou ten bordel mají na vozíku, tak by s ním mohli klidně zajet do nějakého sběrného dvora, když už se jim nechce na skládku. Tímhle způsobem nám nezbyde nic jiného, než abychom kvůli podobným blbečkům zatarasili všechny odbočky ze silnic:( Někteří lidé jsou prasata!

Na horách

V sobotu jsme se s Janičkou vypravili na procházku na hory. Dole bylo pěkně, ale na horách foukal docela silný vítr a na sundavání bundy to rozhodně nebylo. Vlastně bych si jí ani nerozepnul. Ale aspoň bylo pěkně vyfoukáno, pěkná viditelnost a konečně zmizely sněhové zátarasy na několika vedlejších cestách. Pro procházku jsme si vybrali (nebo spíš jsem vybral) okolí zaniklé obce Přísečnice a dnešní stejnojmennou vodní nádrž, zásobárnu vody pro všechny okolní města. Podél nádrže vede příjemná asfaltka. Ještě lepší než pro procházku je určitě pro projížďku na kole. Jen nevím, kam se po ní přesně dá dostat:) To ale zjistím, nebojte. Janička objevila v poli poslední zbytek sněhu a chvilku stavěla sněhuláky a já zatím zkoumal přítoky do Přísečnice. Z okolních polí se sem stahuje spousta potůčků a bystřin. Nad hrází se vypíná nad všechny okolní vrcholy Jelení hora. Tu chci v nejbližší době navštívit, protože z ní musí být úžasný výhled do okolí a hlavně nad celou nádrž. Snad se tedy brzy dočkáte lepších snímků:)

Informační cedule na začátku cesty

Janička staví miniaturní sněhuláky

Zkoumáme přítoky Přísečnice

Tohle je moje slabost... jak vidím posed, tak na něj musím vylézt:)

Klínovec od Přísečnice

Hráz z asfaltky

Protože poslední dobou testuji nový malý foťáček na cesty, tak tady je detail hráze na maximální zoom ze stejného místa jako předchozí fotka

.. a ještě jeden detail:)

Jelení hora

... a detail vrcholu

První letošní projížďka

V pátek jsem se rozhodl nasednout na motorku a poprvé se trochu víc projet, protože se konečně oteplilo, přestože to dopoledne vypadalo na déšť. Pro první delší projížďku jsem si vybral prašnou cestu po zdejších výsypkách a spojil jsem to i s cestou do práce. Sice v pátek nepracuji, ale aspoň jsem měl nějaký cíl cesty tam. Cíl pro cestu zpátky byl lepší. Prohlédnout si rybníčky kolem cesty a hlavně prozkoumat možnosti jiné cesty směrem ke Kadani. Rybníčky jsou parádní, u jednoho z nich jsem si chvilku poseděl. S cestami je to horší. Zřejmě kvůli lidem vyvážejícím odpadky za město, byly veškeré možné cesty překopány a přehrazeny hlínou. Na to jsem si trošku zanadával, ale chápu to. Proč jsem to pochopil Vám vysvětlím v jednom z dalších článků. Odpoledne jsem se vydal do Chomutova pro nové pneumatiky na motorku. Před Yamahou jsem našel opravdu parádní vozítko. Tedy parádní pro zdatného lovce, který si sebou vozí v plastových obalech nejméně dvě pušky. Nevím ale, co by tu někdo lovil a tak nechápu smysl tohohle udělátka značky Yamaha.

Pohled z prašné cesty ke Kadani

Malá zastávka u jednoho z rybníčků

Vodní příkop

A odpoledne nastala servisní prohlídka... vyčistit filtry, svíčku a zkontrolovat olej...a těch plastů co je k tomu třeba sundat:(

Tak tohle vozítko by se hodilo někam do Afriky:) zdejší myslivci by zřejmě vozítko za cca 360.000,- moc nevyužili:)

První letošní pozorování s ČSOP

Dnes proběhlo mé první setkání se "Zelenou stopu", tedy s členy kadaňské pobočky ČSOP. Vypravili jsme se nejdříve do chomutovského zooparku obhlédnout zdejší husy a odtud k Nechranické přehradě. Zde jsme si na břehu vybudovali stanoviště pro svačinovou přestávku a pozorovali jsme hladinu:) Kromě běžných racků, labutí a kachen mě docela překvapila přítomnost potápky roháče, kterou jsem zvyklý pozorovat spíše na rybnících kolem Chomutova. Na Nechranice jezdím docela často, ale ještě jsem jí tu nikdy neviděl. Částečně to ale připisuji faktu, že hladinu pozoruji vlastníma očima, maximálně objektivem foťáku a dnes jsem měl příležitost nahlédnout do výkonějšího monokuláru. Tady na břehu nás překvapil strnad. Nechal jsem otevřenou tašku a když jsem se k ní blížil pro termosku s čajem, tak u ní stál tenhle žluťoučký ptáček a pozoroval mě. Byl tak otrlý, že ani neuletěl a jenom kousek poodstoupil, čímž mi dal jasně najevo, že si mám vzít co potřebuji a zase odkráčet, aby mohl dokončit průzkum tašky:) Vrchol jeho drzosti pak na sebe nenechal dlouho čekat. Když se totiž nabažil pohledem na mě, tak se vydal na prohlídku ostatních a chvilku se nám pod nohama motal mezi batohy a nohami stativu. Takhle drzého ptáka jsem snad ještě neviděl:) Od přehrady jsme pokračovali k žateckému jezu, kde jsme mezi kachnami a labutěmi našli také dva druhy hus. Michal se nejdříve rozhodl pro jejich lov, ale asi se rukou dotkl ledově studené vody, protože ho to brzy přešlo. To byl celý náš výlet. Pokud by se Vám chtělo, tak se s námi můžete vydat na "extrémistickou procházku", která se uskuteční v sobotu 1.března od 8.00 hod. od kadaňského gymnázia. Trasa bude náročná především délkou. Cestou však zřejmě navštívíme jeskyně s netopýry, vrch Nedíl, Lestkov, Úhošť a provedema různá pozorování ptactva v okolí. Kdo se chce dozvědět pár zajímavostí z ptačí říše (a nejen té), je určitě vítán. Stačí jen dobrá nepromokavá obuv, oblečení vhodné do přírody a svačina na celý den:)

Čápi z chomutovského zooparku... rybník je zde pokryt ledem, a tak se tu vodní ptáci jen tak prochází a čakají na oblevu:)

Kormoráni

"Náčelník" se krčí u dalekohledu (dnes mu musím udělit plus za vlastní svačinu, kterou jinak většinou nebere a spoléhá na vydatné zásoby dalších členů výpravy:))

Střídačka s Kájou... protože se náčelník trošku usmívá pod vousy, vypráví zřejmě nějakou ze svých historek:)

I vzhůru nohama je to pořád ošklivý pohled:) trávit dovolenou pod stanem s tímhle výhledem je asi pěkná otrava

Strnad obecný... čeká, až zase odejdu od své tašky

... a pak se vydává na nové dobrodružství mezi batohy ostatních

... až nakonec docupital před Káju:)

Husa běločelá ze Žatce

Husa labutí ze stejného místa

Volyně

Volyně je zaniklou obcí Krušných hor, kde dnes najdeme jen několik rekreačních chat a chalup a jediné, co připomíná bývalou obec, je raně gotický kostelík svatého Petra a Pavla ze 13. století. Tenhle kostelík mám moc rád a mrzí mě (zvlášť, když jsem viděl v pátek překrásné nově odkryté fresky na stěnách kostela františkánského kláštera!), že se nenajde nikdo, kdo by mu dokázal pomoci. Patří mezi několik málo takhle starých kostelů v našem okolí a stejně jako většina z nich i on je již značně nahlodaný zubem času. Na horách dnes bylo krásně, přestože tu teploměr ukazoval kolem -5°C. Chtěl jsem tedy vidět kostelík, ale také jsem si toužil prohlédnout Prunéřovský potok a vyjet k větrným elektrárnám. Poslední se však podařilo jen částečně, protože se nedaleko elektráren objevila přes silnici asi dvoumetrová závej a tu už bych autem asi nezdolal:) musel jsem tak vymýšlet složitou otáčecí akci a to jen proto, že jsem na křižovatce nad Prunéřovem neuvěřil podivné ceduli o slepé ulici:)

Kostel sv. Petra a Pavla ve Volyni

Malby na stropě

a na stěnách...

detail...

3 v 1 (Hasištejn, elektrárna a pohled na významné vrchy směrem k Roudnici)

Jeden se zelená, druhý mrzne

Tak tohle autem nezdolám:)

Západ slunce nad lesem z větrných elektráren

Pořád dále po kanále:)

Odpoledne jsme se s Janičkou vydali na procházku po vodním kanále vedoucím podél Želinského meandru. Nebylo to náhodou. V pátek mi totiž Lukáš při mé návštěve františkánského kláštera ukázal dobové snímky ze stavby vodní elektrárny a především zásobovacího kanálu pro bývalou elektrárnu v dnes již zaniklých Lomazicích (zatopeny vodní nádrží Nechranice). Tato ve své době jistě velice ojedinělá stavební akce zaměstnala obrovské množství lidí a to jak místních, tak i cizinců. Na stavbě totiž pracovali i odsouzení z Itálie. Vlastní stavba si vyžádala mnoho finančních prostředků a město Kadaň, které celou akci platilo se tak velice zadlužilo. Nebýt Hitlera (a to je poprvé, kdy musím opravdu říct něco lichotivého o téhle osobnosti dějin dvacátého století), který nařízením během války dluh zrušil, splácelo by město stavbu možná ještě nyní (což by z jedné strany nebylo tak špatné, protože bychom neměli dostatek prostředků na blbosti kolem přestavby města na obrovskou psí boudu pro Maxipsa Fíka:)). O náročnosti stavby mluví i fakt, že pro stavbu zde byla zřízena i úzkokolejná železnice pro dopravu materiálu a železniční most, který přecházel řeku od nedalekého Hradce. Lomazická elektrárna tedy již nestojí, ale kanál plní svou funkci dál. Svou funkci plní až do čerpací stanice pod areálem Sempry a odtud je voda z něho čerpána do chladících věží elektrárny Tušimice. Kanál jako takový vede ale dál a končí kdesi na břehu Nechranic. Budu se snažit získat více informací a možná i nějaký ten dobový snímeček:)

Kvalita není nejlepší, ale originál na informační ceduli je už opravdu hodně zašlý

Vodní elektrárna

Naučná stezka po tělese kanálu

Kormorán velký

Dnes jsem se jako každý víkend vydal ráno na ryby. Nic nebralo, byla zima a většina vody byla pokrytá ledem. Vyzkoušel jsem celkem tři stanoviště a na posledním jsem se setkal s kormorány. Bylo to na břehu stezky podél Želinského meandru, zhruba v polovině cesty mezi přečerpávací stanicí a vodní elektrárnou. Nejřív jsem zahlédl jen pár volavek, ale pak se nad řekou objevili tihle krasavci a za chvíli jimi byly posety stromy na protějším břehu. Bohužel je řeka v tomto místě široká zhruba 40m a tak nebylo možné pořídit lepší snímky. Jako rybář bych asi měl nadávat, ale jako člen ČSOP je vidím moc rád. V minulém roce jsem je viděl nedaleko Zásady a tak se v nejbližší době zkusím vypravit i tam, jestli jsou zde už i letos.

Na "Řípě"

Dnes jsme se s Janičkou vypravili na výlet na naší nejslavnější horu - Říp. Počasí nám přálo a hned pod samotnou horou jsme zjistili, že stejný nápad dostalo dalších x stovek lidí. Dělám dlouhé kroky a Janička už si zvykla na neustálý běh po mém boku a protože toho dost nachodím ve členitějším terénu, tak jsem se cestou nahoru ani tolik nezadýchal, přestože jsme mezi ostatními působili asi jako pendolino v souboji s parními lokomotivami:) Oběhli jsme si rotundu, koupili si vařenou kukuřici a bramboráky a hurá zpátky. U stánku s občerstvením se mi líbila hláška slečny za námi - "Ahoj, jsme na Řípě...." a cestou dolů nás zase zabavil výletní kroužek dvou tatínků. Každý z nich tlačil kočárek a kolem ještě pobíhali další tři malí kluci, kteří po všem skákali, házeli klacky a kameny a pořád někam utíkali. Mamky si asi vyrazily na kafčo a svoje drahé polovičky s dětmi vyhnaly, aby se klucí unavili a byl od nich pokoj:)

Na startovní čáře... lidé v dálce budou brzy předběhnuti

Informační cedule na vrcholu... tu spodní jsem nefotil, protože cestou nahoru se u ní zastavovalo mic lidí a cestou dolů se do ní trefoval kameny a klacky jeden z chlapců zmiňovaného výletního kroužku

Rotunda

Zase ta rotunda, ale v popředí si všimněte toho frajera:)))) Krásný mladý kluk je hlavním motivem snímku, rotunda se na snímek jen připletla:))) Fotograf se bohužel velice málo soustředil na kompozici snímku a proto hlavní motiv zaniká:)

Co mě dnes pobavilo?

Dnes jsem se opravdu upřímě zasmál. Večer jsem se šel podívat ještě na elektrárnu a když jsem vešel do výtahu schodišťové věže strojovny, tak jsem na lesklé stěně před sebou spatřil tenhle nápis... První část chápu- "Ve výtahu se neprdí". Tu napsal někdo pohoršený "ovzduším" ve výtahu... Pak se ale našel někdo pohotový a dopsal silnějším fixem část druhou:)

Jaro se blíží

Jaro se blíží a když to půjde s počasím dál jako do teď, tak už můžeme zimě pomalu zamávat. Začal jsem se tedy věnovat motorce a její přípravě, aby byla připravená, až na ní budu moci vyrazit:) Tedy ještě musím konečně udělat ten krok, který už nějaký ten rok odkládám s tím, že motorku nikdo nestaví... totiž udělat si papíry na silnější stroj:) Na tu mou mi asi "malé A" v řidičáku nestačí... Cetsuji tak teď mezi prodejnami s motorkami a hledám v jednom novou baterku, ve druhém zase novu svíčku a ve třetím servis a nové obutí... Dnes jsem se krátce projel mezi garážemi... nebude už březen? Nemá být o víkendu už kolem 15 stupňů?! Ještě ne?! Nemám rád zimu:))))