pátek 31. října 2008

Klát - 1. díl

Včelaření se lidstvo věnuje již od nepaměti. Zmínky o vybíraní medu jsou zachyceny v tisíc let starých kresbách jeskyní ve Španělsku. Mě osobně se líbí středověké kresby zachycující včelaře (brtníky) na žebřících, jak vybírají plástve divokých včel v dutinách stromů (brtích). Později se lidé naučili včely přenášet blíže ke svým domovům a k tomu účelu zhotovovali v kmenech úly vlastní. Těm se říká kláty a u nás se nejvíce používaly na valašsku. Dnes je už můžeme v původní podobě objevit většinou jen v lidových skanzenech. Díky své estetičnosti se ovšem sem tam objevují i dnes a nejeden včelař někdy uvažoval o jeho pořízení. Znám dokonce několik včelařů, kteří v nich včelaří i dnes, souběžně s moderními nástavkovými úly. Rozhodl jsem se takový klát vyrobit. Předcházelo tomu krátké období výpočtů, nákresů, konzultací s několika včelaři, pátraní v odborné literatuře a v neposlední řadě i ze zkušeností lidí, kteří takový klát již vyrobili. V dnešní části Vám představím první část výroby. Nejdříve je nutné si rozmyslet, jakou rámkovou míru zvolíme. Klasická míra, tedy 39x24 cm je příliš veliká a bylo by zapotřebí silného kmene. Je tedy rozumnější zvolit rámek nestandartní. Já se rozhodl pro rámek 30x20. K tomuto účelu postačí kmen o průměru 45 cm. Na délce tolik nezáleží, ovšem minimálně by to měl být 1m. Zbytek postupu Vám vysvětlím na fotografiích. K samotné práci budete potřebovat kmen, motorovou pilu, široké dláto, dřevěnou palici, klín a palici k zarážení klínu.
Ukázka klátů

Nejprve je nutné vytvořit zadní část úlu. Výkroj můžeme později použít jako dvířka, ovšem budou dost těžká. Sám jsem se rozhodl ho nepoužít a zhotovit si dvířka vlastní. Plocha musí být z každé strany alespoň o 2cm širší, než samotný "kaslík" na rámky.

Na plochu řezu si vyznačíme budoucí prostor pro rámky a podmet. Uvažuji o 3cm vysokém podmetu. Počítám li se dvěma rámky nad sebou v teplé stavbě, je výška otvoru cca. 46,5cm a jeho šířka pro rámek 30cm je asi 34cm.

Na liště motorové pily je třeba si vyznačit hloubku řezu a poté po celém obvodu vyříznout otvor o uvažované hloubce kaslíku. Já se rozhodl vyříznout otvor o 5mm menší a to i do hloubky, abych mohl samotný kaslík začistit.

Vnitřek kaslíku musí ven. Proto je ho třeba rozřezat na menší části. Je možné ho rozřezat na malé čtverce, nebo v lepším případě na slabé proužky. Pomocí klínu a palice se dřevo velice dobře láme a vyndavá.

Práce s vylamováním je docela náročná a už při ní je třeba dbát na co největší přesnost, aby nám pak nepřibyla práce se zarovnáváním.

Když je kaslík vyříznutý, nezbývá než zarovnat stěny i dno pomoí dláta. Chce to aspoň malou zkušenost s prací s dlátem. Je to asi nejrychlejší způsob začištění. Práce s pomocí rašple nebo brusky by byla příliš zdlouhavá.

Při samotné práci je na prvním místě bezpečnost, což platí především při práci s motorovou pilou. Neměl by chybět štít a rukavice a i pevné, nevlající oblečení by mělo být samozřejmostí. Výhodou jsou sluchátka chránící Váš sluch. Práce s vyřezáváním totiž zaberou dost času a motorová pila vytváří zhruba 110 dB hluku.

Má práce na klátu pokračuje a v příštím díle Vám představím její další průběh.

úterý 28. října 2008

Klášterecké divadelní žně 2008

V sobotu začaly v Klášterci "Klášterecké divadelní žně". Jsou v pořadí už šesté a dnešní rok mají být "fantastické". První hrou byla tedy adaptace sci-fi klasiky "Blade Runner" v podání kláštereckého Klasu. Tahle hra se mi líbí, je v ní několik zajímavých momentů a zajímavá je i scéna a provedení. Snad se mi podaří se během týdne dostat ještě na nějaké jiné večerní představení, protože jsem dostal permanentku a chtěl bych udělat nějaké fotky:)
Předscénka

"Centrální mozek lidstva" hovoří k divákům přehlídky


Výlov rybníka

V sobotu ráno se na chovném rybníce na Hradci u Kadaně konal výlov. Byl jsem zvědavý a jel se podívat, protože výlov jsem už neviděl několik let. Když jsem dorazil, tak všude seděla mlha a nebylo vidět víc než na tři metry. Pověsil jsem si tedy foťák na rameno a jen přihlížel. V rybníce právě probíhal výlov, za mými zády se už třídilo a po mém boku se v kádích s vodou majestátně pohupovali mateční kapři a amuři. Musím říct, že venku byla vážně zima a při pohledu na ty chlapíky, kteří stáli po kolena ve vodě jen v obyčejných gumových broďácích jsem měl co dělat, abych nezačal drkotat zuby:) Težká práce rybářova:) Také mi tu ale jeden z pořadatelů čištění Nechranic prozradil plány na další čištění, kterého už bych se chtěl zúčastnit i já, a o kterém Vám tu zase napíšu. Minulé čištění mělo docela úspěch a udělal se velký kus práce.
Počasí na focení vážně nebylo:)

"kouřová"

Nějaký ten větší kapřík se taky našel

Skoro jako o Vánocích

Třídiči:)

neděle 19. října 2008

Jak jsem se učil včelařem:)

Dnes jsem jel dopoledne za kamarádem Mírou, se kterým občas chodíme na několikrát zmiňované čundry a pochody. Míra je vášnivý včelař a krom toho má chalupu v parádní malé vesničce, kde je v neděli úžasný klid. Protože mi o včelách docela často vypráví a já už také leco pochytil, tak jsme si dnes nasadili klobouky se sítí, rukavice a vydali se k úlům. Míra potřeboval sesbírat přebytečný propolis a zahájit preventivní léčbu proti varroáze. To je asi nejtežší a nejvíce zákeřné onemocnění včel a léčí se vykouřením úlu páskem s Varidolem. Ze včel strach nemám (tedy ve vhodném oblečení) a nejsem ani alergický na jejich bodnutí. Včelařství mi přijde hodně zajímavé a navíc ho považuji za skvělý návrat k tradicím. Pokaždé se mi hrozně líbí, když jsem někde s Mírou a on přežvykuje propolis a vyráví nám o jeho výrobě a o včelách. Dnes mi také osvětlil spoustu zajímavých věcí, prohlédl jsem si úly, nosil jsem za Mírou náčiní a fotil:) V jednom úlu byly včely naší návštěvou docela naštvané a musím říct, že jsem ještě neslyšel takové hučení, jakým nám to dávaly najevo. Ustál jsem i chvilky v roji včel kolem mé hlavy a musím říct, že je to velice zajímavé a poučné. Pokud jste ještě nic takového nikdy na vlastní oči neviděli a nemáte strach či alergii, tak to za to rozhodně stojí.
Tak tuhle činnost jsem si dnes zkusil poprvé a snad ne naposledy

Míra mi ukazuje svoje pracovité včelky

Čištění rámečků (včely je totiž desinfikuji a oblepují právě zmiňovaným propolisem a tak se po čase nečištění může stát, že nejdou rámečky vyndat)

Příprava na léčení

Teď sedíme a povídáme si o včelách, které se shromažďují na česně

Část česna. Velice zajímavé místo. Jedna ze včelek tu plní funkci "strážce". To znamená, že očichává všechny včely, které chtějí vlézt do úlu a v případě, že se tu objeví nějaká cizí, tak jí zabije i za cenu, že by jí musela bodnout a sama by zemřela.

Janička při naší odpolední procházce kláštereckým parkem. Právě se čertí, protože jí fotím:)

Klášterecký park se vždycky na podzim promění v parádní, barevné a veselé místo plné pěkných zákoutí

Mravenčák

Již několik let se chystám na Mravenčák. Je to přírodní památka na vrcholu stejnojmenného kopce nad Kláštercem. Už několikrát jsem pozoroval z protějšího Černého vrchu nebo Lestkova tu parádní vyhlídkovou rampu. Někdy před začátkem léta jsme se tam pokusili dostat s Janičkou, ale jen jsme bloudili okolo a hledali cestu. Tentokrát jsem to nehodlal vzdát a nakonec jsem to vzal prostě útokem a přímo. To prosím nedělejte. Měl jsem na zádech brašnu s fotoaparáty a chvílemi se opíral o ruce, pot ze mě lil a chvílemi jsem si říkal, proč to dělám, když je to dobrovolné:) Osobně bych Vám tedy radil, pokud jste tam nikdy nebyli a chcete se jít podívat, abyste se vydali po nejdelší straně kopce, přímo od Lestkova. Tudy je stoupání nejmírnější a také se vyhnete desítkám výškových metrů výstupu kopřivami a trním. Výhled z Mravenčáku je úžasný. Jen z něj není výhled na Klášterec, na který jsem se těšil:) Také jsem byl rád, že z vrcholku zmizel opar, který ho ráno zahaloval stejně jako nedalekou Šumnou.
Na Mravenčáku

Šumná

Lestkov

Cedule před vrcholem

Přes den nám svítil i pěkně měsíček
Lestkov na protějším kopci

Klášterec je vidět jen skrze stromy

"Dvě věže":-) Šumná a Klínovec

Pohled do údolí Ohře

Fergunna

V pátek proběhla na Střelnici konference o minulosti, současnosti a budoucnosti vinařství v česko-saském kulturním prostoru. Soubor přednášek byl velice zajímavý a jsem rád, že jsem se také zašel podívat.
Konference probíhala v hlavním sále Střelnice

PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D. mluví k návštěvníkům

Ing. Arch. Josef Pleskot hovoří o svém projektu vinařského domu Sonberg, což mě zajímalo asi nejvíce

Vizualizace projektu

Technická porada Petra Hlaváčka s IT technikem konference - Martinem Šílem

Petr při přednášce o historii vinařství v severozápadních Čechách

PaedDr. Jiří Kulhánek, který celou konferenci zahájil, pozorně sleduje přednášku

Ing. Arch. Josef Pleskot

Ing. Günter Rühle, který přednášel o vinařství v Sasku při přednášce Mgr. Michaely Balášové o kameninových pohárech z kadaňského hradu

Ing. Jiří Frajt a Ing. Miroslav Jancák při přednášce o současném vinohradnictví na Kadaňsku