neděle 17. března 2019

První letošní africká cesta za námi

Letošní pravidelná africká cesta do Jihoafrické republiky proběhla v pořádku a jako každý rok jsme si ji všichni užili. Letos byla po dlouhé době výjimečná hned z několika důvodů. Zaprvé jsme letos potkali hodně vody a tím pádem byla Afrika asi nejzelenější, jakou jsem ji v posledních deseti letech zažil a zadruhé nás vyrazilo celkem 6 a museli jsme jet dvěma auty. Na řadu se tedy po letech opět dostaly vysílačky, aby bylo možné se po parcích dorozumívat.
 
Naši cestu jsme jako vždy na trase po národních parcích začali v Pilanesbergu. Tady jsme potkali první nosorožce a na jezeře Malatse jsme dokonce chvíli pozorovali koupajícího a potápějícího se slona. Navíc jsme tu hned první noc měli štěstí na opravdovou africkou bouřku, kdy blesky osvěcují celou oblohu a hřmění se táhne dlouhé vteřiny celým obzorem, což je úžasný zážitek. 
Z Pilanesbergu jsme se přesunuli do Marakele. Tady nás každý den čekalo stádečko zeber a pakoňů přímo kolem stanů, také jsme tu narazili na nezvykle hodně šakalů a kolem stanů se nám tradičně procházeli pštrosi. Druhý den jsme tradičně navštívili hory v Marakele a vyjeli na Lenong view. Tam jsme měli nakonec i štěstí a chvilku pozorovali kroužení místních supů. 

Z Marekele jsme se přesunuli o téměř 600km dál na východ na hranu Blyde River Canyonu do městečka Graskop. Tady jsme si pronajali dvě chatky, druhý den objeli vodopády Lisbon a Berlin, navštívili jsme Holanďanův krámek se suvenýry a navštívili mého kamaráda George, který pár dní předtím oslavil narozeniny. 



Pak už nás čekal konečně slavný Kruger. Tady jsme navštívili kempy Satara, Balule a Letaba. Měli jsme štěstí na lvice, které u cesty ulovily žirafy. Také nás poctila několikrát návštěvou hyena asi dva metry od našich stanů v Balule. Letos byly všechny brody plné vody a naše toyoty corroly měly chvilkami co dělat. Nakonec jsme navštívili i obratník kozoroha.



Poslední dny patřily opět Graskopu, kde jsme cestou z Krugeru spatřili Tři rondavely, pokochali se kamennými hrnci v Bourke´s Luck Potholes a nakonec cestou zpět viděli vodpády Mac Mac, Sabie a Lone Creek a v úplném závěru navštívili jeskyně Sudwala Caves. 
Celkem jsme najeli 2585km, z toho necelou tisícovku po Krugeru. Všichni se vrátili v pořádku a já už se těším, až se tam v listopadu a únoru opět vrátím! 

0 Comments:

Okomentovat

<< Home