pondělí 22. října 2018

Vzduchem v La Fabrice

Když jsem v programu La Fabriky objevil Losers Cirque Company, zajásal jsem a okamžitě si koupil vstupenku. Ve světě pohybového divadla to není žádný neznámý pojem. Za tímto projektem se totiž už od počátku skrývá mužské duo Dae Men Petra Horníčka a Zdeňka Moravce, které i divadelní laik má možnost znát jako vítěze talentové soutěže Česko Slovensko má talent. Kromě toho je do projektu zapojena spousta velmi talentovaných lidí a v neposlední řadě jsem minulý rok byl na jejich představení "Wall(s) & Handbags", které bylo skvělé. 
 
 fotografie: www.lafabrika.cz
fotografie: www.lafabrika.cz
Nesmím ale pominout ten hlavní fakt, a to námět hry, který byl pro mě tím nejpodstatnějším. Inscenace "Vzduchem" se totiž volně inspiruje kultovním románem Richarda Bacha "Johnathan Livingston Racek", což samo o sobě vzbuzovalo velké naděje. A zpětně musím říct, že opodstatněně!

Vlastně by to jednu bolístku mít mohlo. Vžiji-li se do kůže diváka, který vyrazil na inscenaci Vzduchem bez znalosti Bachova díla, dokážu si představit to dlouhé tápání po smyslu všech těch emocí a pohybu bez jediného slůvka vysvětlení. Když jsme u emocí a pohybu, tak je na místě také říct, že tohle není úplně klasické akrobatické vystoupení. Nad všemi akrobatickými prvky tu převládá právě ta emoce, kterou výborným způsobem doplňuje živá hudba Vladimíra Mikláše. 
 fotografie: www.lafabrika.cz
fotografie: www.lafabrika.cz
Jako fotograf se rád kochám scénou a občas v ní hledám pohledné sekvence možných snímků. Tady hodně smekám před Petrem Horníčkem (scéna) a Michaelem Bláhou (light design), protože jsem si dnes snad dvacetkrát měl možnost v duchu říct - "sakra, tohle by byla božská divadelní fotka!". Téměř v každém okamžiku by tu cvičené oko mohlo objevit celou plejádu emocí, světel a stínů. 
fotografie: www.lafabrika.cz
Nakonec tedy k samotnému vystoupení, které mělo premiéru v rámci letošní Letní Letné 23.8.2018. Čtveřice mužů a jedna žena. Akrobatický kohoutí zápas o pozornost, ze kterého tryská volnost pohybu, touha, posouvání hranic a nakonec i skvěle vygradovaný příběh hlavního "racka". To vše propojené několika dech beroucími akrobatickými kousky bez jištění se vším všudy... s třesoucíma se rukama, vibrujícími tyčemi a absolutním vypětím všech svalů. 

Děkuji. Přesně s tímhle pocitem chci odcházet z divadla! 

0 Comments:

Okomentovat

<< Home