Klát - 2. díl

Dnes jsem se poprvé od návratu z Afriky dostal do své truhlárničky. V pátek jsem si kvůli tomu v Praze koupil plný kufr palivového dřeva, abych mohl pěkně topit. Ráno byly v dílně necelé dva stupně, takže jsem roztopil kamínka a pustil se do další části práce na klátu. Během dvou hodin bylo v dílně krásných 12°C, což bylo velice příjemné. Rozhodl jsem se dotáhnout do konce práce na vnitřním prostoru. Vzal jsem tedy elektrickou brusku a vybrousil co nejlépe vnitřek. Není to sice úplně dokonalé, protože na větších nerovnostech bych musel nechat ruce, ale s těmi si včely poradí pomocí propolisu. Po úvahách jsem se rozhodl vnějšek klátu vyřezat. To má sice i estetické důvody, ale hlavním důvodem je to, že se kmen zbaví lýka pod kůrou, kde se zadržuje obrovské množství vody a kmen tak obtížně vysychá. Tím, že jsem do kmene udělal díru jsem z jedné strany schnutí urychlil. Tím dochází k nerovnoměrnému vysychání a větším možnostem popraskání. To je zatím ještě moje noční můra. V nejbližší době opatřím klát asi provizorně ocelovými pásy, aspoň do té doby, dokud si nebudu jistý, že příliš nepopraská. Odstranění kůry jde nejlépe pomocí většího dláta. Trvalo mi to asi hodinku. Pak nastala práce, které jsem se obával a pořád ji oddaloval. Totiž vyříznutí vletového otvoru. Nejprve jsem si ho vyznačil uvnitř úlu. Poté jsem si otvor vydlabal do hloubky asi jednoho centimetru dlátem. To z toho důvodu, že motorová pila má při "zapíchnutí" tendenci cuknout a mohlo by dojít k proříznutí většího otvoru. Otvr jsem se rozhodl udělat 18x2cm veliký. Tím má dnešní práce skončila. V hlavě teď nosím plány vnitřního uspořádání, které chci v nejbližší době přenést do skutečnosti. To ale zase v dalším díle.

Původně jsem v truhlárničce topil elektrickými kamny. Ty ale vyhřívaly prostor velice pomalu, takže jsem se rozhodl pro klasická kamínka na dřevo a to se vyplatilo. Dokonce jsem se zamiloval do toho zvuku praskajícího dřeva při práci:)

Chce to trochu trpělivosti, ale když správně zvolíte zrnitost, tak jde broušení i mírně vlhkého dřeva dobře. Pro první broušení jsem zvolil zrnitost 40 a 80.

Kůra šla odstranit docela dobře. Pod ní se zadržovalo větší množství vody a všechno bylo nasáklé.

I z metrového kusu je tolik kůry, že mi to vystačí na topení na několik týdnů:)

Vyznačení vletového prostoru uvnitř klátu

Proříznutý otvor z venkovní strany

... a ze strany vnitřní

Pilanesberg National Park

Z Karoo do Pilanesbergu jsme jeli cele odpoledne a celou noc. Vyrazili jsme kolem třetí hodiny a do Pilanesbergu jsme dorazili kolem 6 hodiny ráno, když zrovna otvírali. Cesta byla velice úmorná, protože na silnici byla spousta uzavírek, a tak jsme každou chvíli stáli na nějakých semaforech a čekali. Pilanesberg National Park se nachází asi 1,5 hod. jízdy od Johanesburgu a obklopuje město Sun City, což je takové malé Las Vegas pro turisty. Ráno jsme rychle rozbalili stany a dospávali noční cestu. Po vyřízení všech vstupů, zaplacení ubytování a seznámení s možnostmi parku jsme se vydali na první projížďku parkem. Venku bylo zataženo a nakonec se spustil i vydatný liják, který vytvořil ze štěrkových cest místy obtížně sjízdný terén. Všude stály louže a valila se voda. Jeden z můstků na cestě voda dokonce přetékala. V Pilanesbergu jsme poprvé uviděli slona, který si to štrádoval podél cesty a nakonec i po ní. Kromě slonů jsou tu samozřejmě zebry, žirafy, pakoně, impaly, vodušky, nosorožci atd. Večer se nám podařilo objevit i skupinku dvou mladých lvů. Na místo, kde jsme je spatřili jsme se vydali hned druhý den ráno a udělali jsme dobře. byli stále na stejném místě, protože tu v křoví měli uloveného pakoně. Mé první setkání se lvem bylo opravdu úchvatné. Stál uprostřed silnice a vůbec nevěnoval pozornost autům okolo. Nejprve mě překvapila jeho velikost. Připadá mi, že v zajetí jsem ještě takhle velkého lva neviděl. Stáli jsme od něj asi 3m a on se s nadhledem rozhlížel po okolí. Krásné a majestátné zvíře. Titul krále zvířat má zaslouženě. ten samý den jsme tu konečně objevili i spoustu nosorožců a podnikli první nákup suvenýrů v Pilanesberg Center, což je malý obchod s restaurací uprostřed parku. Během prvního dne nám promokly stany a věci v nich, takže jsme si všechno sušili v sušičkách a méně odvážní se na noc uchýlili do auta. V kempu jsme si poprvé během cesty také grilovali. Sortiment masných výrobků je sice jiný než u nás, ale klobásy jsou stejně výborné. krajina je v Pilanesbergu úplně jiná než v Karoo. Je zde více zeleně, stromů, jsou zde jezera a potoky. Přivážím si odsud vyřezávané masky a jednu poznávací značku, kterou jsme objevili na cestě:) Po dvou dnech v Pilanesbergu jsme se vydali k dalšímu cíli, kterým se stal asi nejznámější park v JARu, tedy Kruger National Park. Od Pilanesbergu je vzdálený asi 500km a o něm až zase v příštím článku.

Déšť rozvodnil některé říčky v parku

... a ty se pak přelévaly i přes mosty

Pakoně se v dešti pasou u jednoho z menších jezer v parku

A je po bouřce

Duha

Testujeme, co všechno naše malé autíčko vydrží...

Vchod do Pilanesberg Center

Mapa parku

Dej přednost v jízdě nosorožci:)

Kočička (nebo spíš kocourek) na cestě:)

To je krasavec

Japonská výprava dává přednost stádu pakoňů

Perlička

Odpočinek před nočním životem

Pilná práce na výrobě kuličky:)

Co by to asi mohlo být? Asi antilopa pruhovaná:)

Pasoucí se pakoně

Já si ale vzpomenu jak se tohle zvířátko jmenuje, slibuju:)

Prasátko

Impala frajerka

To je ale parádník

Voduška

Pakoně

Chtěla se schovat, ale nevešla se za strom:)

A tady je jich víc:)

Ten se mi vážně líbil

Pár minut strachu a napětí

Přílet, Gansbaai, Karoo National Park

Do Cape Townu jsme přiletěli krátce po šesté hodině ráno. Po výměně peněz jsme si šli vyzvednout auta z půjčovny. Čekaly tu na nás dva osobáky. Ford Ikon a Nisan Tiida. V životě jsem tahle auta neviděl. JAR je tím specifický. Jezdí zde spousta neznámých modelů známých značek. Jediné automobilky, které se drží stejné modelové řady je Mercedes a BMW. VW zde např. svůj známý Golf prodává jako model Citi nebo Citi Plus. Z Capa Townu jsme zamířili do Gansbaai, menšího městečka na pobřeží Indického oceánu, které je od Cape Townu vzdálené asi 150km. Kromě toho, že se zde vyrábí konzervy s tuňáky, je toto místo specifické vyjížďkami za velrybami, bílými žraloky a také místy na pobřeží, odkud se velryby dají pozorovat. Nám ale nevyšlo pěkné počasí, takže se plavba odložila a my jsme tedy pokračovali k druhému cíli cesty - Karoo National Parku. Ten leží asi 500km severovýchodně od Cape Townu a je relativně nový. Nachází se ve velice zajímavé hornaté krajině poblíž města Beaufort West. Je zde možné se ubytovat v apartmánech okolo recepce nebo v kempu, který je od recepce vzdálený asi 1km. Bylo to naše první setkání s kempem a mě osobně dost příjemně překvapilo. V kempu v Karoo jsou pěkné koupelny se sprchami, prádelna s pračkami a sušičkami a kuchyňka s elektrickými vařiči. Protože v Karoo nemají žádné kočkovité šelmy, není kemp oplocený. Druhý den jsme se vydali na objížďku parkem. Krajina je tu suchá, vyprahlá a prostírá se mezi nádhernými kopci. K vidění tu jsou pštrosi, zebry, antilopy trávní a skákavé, kudu atd. Údajně by tu měl být i nosorožec, ale nám se žádného nepodařilo objevit. Obloha byla sice zatažená, přesto bylo velké teplo a tak jsme po projížďce a zabalení stanů vyrazili do venkovního bazénu nad apartmány. Stejný bazén ale nabízí i jedna z odpočinkových zastávek na vyjížďkové trase. Když tedy kroužíte po parku a máte sebou plavky, tak si můžete chvíli odpočinout a zaplavat si. Po koupeli jsme nasedli do vozů a vydali se k dalšímu cíli - Pilanesberg National Parku, který je od Karoo vzdálený asi 1200km severovýchodně.

Krajina cestou do Karoo

Průsmyk na cestě

Ivanhoe Sea Safaris v Gansbaai, kde nabízejí vyjížďky za velrybami

Ať je venku jakákoli teplota, tak "domorodci" nosí dlouhé rukávy, bundy a kalhoty a velice módním doplňkem je pletená čepice. To mě zaráželo celou dobu pobytu v JARu.

Mezi Gansbaai a Karoo byla podél cesty k vidění spousta jeřábů

Snovač v akci

A ještě jeden snovač

Krajina na pobřeží je úrodná a zelená a kromě zemědělců a vinařů se tu daří i chovatelům. V tomhle případě je vidět hned několik výběhů se pštrosy

Antilopa skákavá v Karoo

Antilopa trávní

Zebry v Karoo

Pštrosice s velice nenápadnými pštrosáčaty:)

Samec antilopy Kudu

I v suché krajině a vyschlým keřích se tu a tam objeví kvítky

Typická rostlinka v kamenitém okolí kempu a recepce

Bazén s golfovým trávníkem na odpočívadle jednoho z okruhů. Taková malá oáza v vyprahlé krajině

Schovaní na "hajdu" (Bird Hide) pozorujeme rákosí plné snovačů

Rozhrabané termitiště

Na plošině jednoho z kopců pozorujeme údolí

Malý archeologický okruh nedaleko apartmánů nabízí pohled do minulosti této oblasti

Tři želvy procházející se mezi stany v kempu