ČerF: Neděle: "Sportovně-odpočinkový den"

Včera jsem se s Janou a Alešem rozhodli provětrat naše "silničky" a objet si Nechranice. Při té příležitosti jsme se také domluvili, že si vezmeme plavky a na jejich chatičce ( ta se nachází na tak úžasném místě, že jsem se rozhodl koupit si zde o kousek dál pozemek) se vykoupeme a opečeme buřtíky k obědu. Od včerejška hlásili přeháňky, ale to nám nevadí. Cesta kolem Nechranické přehrady je na silničce trošku hrbolatá, člověk si musí trochu zajet (do Soběsuk), aby se vyhnul panelce k Vikleticím, kterou by silniční kolo asi moc dobře neneslo. Od rána bylo sice teplo, ale zataženo. Zřejmě proto jsme byli jedinými plavci široko daleko:) Jana s Alešem se proháněli po vodní hladině ve svém novém člunu a já kolem nich jezdil na prkně k surfu. Pak ale Aleš vzdal učení s ovládáním člunu a vyměnili jsme se. Na vodě už jsem něco najezdil, takže ten cvik s kormidlováním mám. Proto jsme se s Janou vydali na protější břeh. Docela makačka, to musím říct! Nakonec nás čekali buřtíci k obědu. Aleš nasekal dřevo, já rozdělal oheň a Jana připravila buřty a chleba. Tomu říkám dělba práce. Stejně týmová, jako jízda na kole a věčné střídání prvního "tahače". Deštík jsme přečkali v chatě a pak hurá domů. Tomu říkám příjemné odpoledne. Stejný nápad dostalo celkem velké množství lidí. Jenom na hrázi přehrady jsme potkali zhruba 25 cyklistů. Mám radost, že se tolik lidí snaží sportovat a něco podnikat, místo vysedávání u televize nebo po zahradních hospůdkách.