středa 3. prosince 2008

Národní parky Marakele a Mokala

Z Dračích hor jsme se přesunuli do Marakele National Parku, který se nachází asi 90km severněji od Pilanesbergu. Jako již tradičně během naší cesty, jsem se sem dostali chvilku před zavírací dobou. Park Marakele se mi moc líbil. Je rozdělený na dvě části. V jedné je neoplocený kemp pro stany a karavany a zvířata, která tu chodí k nedalekému napajedlu se tak mohou přijít podívat až do kempu. V této části parku nejsou samozřejmě žádné kočkovité šelmya největším zvířetem je tu asi nosorožec. Druhá část parku je pak od té první rozdělena betonovým tunelem a elektrickou bránou. Zde je park tvořen opravdu pohlednou kopcovitou krajinou. Velká cást cest je tu však navržena pro auta s náhonem na všechna čtyři kola a kdyby tu přes den víc zapršelo, tak bychom měli s našimi osobáky asi problém. V druhé části se také nachází vrchol s vysílači, kam jsme se druhý den ráno vypravili. Bylo velice příjemné stát krátce po páté hodině ráno na nejvyšším vrcholku, vyhřívat se na slunci, které se zatím jen ztěžka dostávalo do údolí a pozorovat tu nádhernou kopcovitou scenérii parku Marakele. Celý den jsme pak strávili v kempu odpočíváním, hraním pokeru atd. Napajedlo totiž k večeru nalákalo spoustu zvířat a tak jsme ze stoliček u stanu mohli pozorovat pakoně, impaly, zebry, vodušky i kudu a nakonec se k napajedlu dostavila i asi osmičlenná skupinka nosorožců. Ti se postupně přibližovali ke kempu, až se jeden z nich procházel mezi stany. To byl hodně silný zážitek. Pak zmizeli ve tmě, ale ještě nějakou chvíli bylo slyšet z okolí jejich dupot a odfrkování. Ráno jsme se vydali na další cestu. Tentokrát do Mokala national parku, který je od Marakele vzdálený asi 900 km. Tenhle park byl zvolený hlavně proto, abychom si rozdělili asi 1500km dlouhou cestu z Marakele zpět do Karoo. Tentokrát jsme do parku přijeli už po zavíračce a já už těch pozdních příjezdů, stavění stanů při světle baterky apod. měl vážně plné zuby. Když jsem tu pak během ubytovávání se zjistil, že pronájem chaty vychází v průměru na 600 randů, tedy asi 1200 Kč, tak už jsem byl jasně rozhodnutý, že do konce pobytu už ve stanu bydlet nebudu. Tento park je nový, ale opravdu pěkný. Za pár let, až se stane známějším, to tu bude opravdu příjemné. V Mokale jsme tedy jen přespali, ráno si dali v restauraci pravou anglickou snídani a vydali se do Karoo, tedy parku, kde jsme byli první den naší cesty.
Takhle na větvičce je to prostě jen větší kobylka, ale když letí, to je krása:)

Typický africký západ slunce nad Marakele

Po půl páté ráno jedeme k vysílači... cestou je spousta pohledných kopců

Na nejvyšším z kopců

Jeden z vysílačů na kopci

Všude v okolí tu roste tahle nádherná květina - Protea... ta na obrázku tedy teprve rozkvete

Cestou zpátky do kempu jsme ztratili poznávací značku, kterou nám večer jeden hodný angličan dovezl... kousek od kempu jsme ale narazili na mládě nosorožce na procházce s mámou.

Takovéhle potvory se procházeli po kempu po setmění... tenhle "ošklivák" měřil asi 8cm a vůbec nevím co je to za potvoru... vypadá jako zmutovaný cvrček:)

Tenhle štír nám ráno přišel pomoct zabalit stany

Antilopa sklaní... jedna z nejmenších antilop na světě

I v Africe mají na silnici zebry:)

Nosorožčí rodinka

"Až budu velký tak budu mít taky dva rohy!"

Moje kamarádka z kempu... troufli jsme si k sobě asi na dva metry a ani jednomu z nás už se další krok nechtělo udělat:)

Západ slunce v Mokale

Recepce v Mokale

Jak je vidět, tak Mokala je tu teprve od roku 2007

0 Comments:

Okomentovat

Links to this post:

Vytvořte odkaz

<< Home