pondělí 1. prosince 2008

Kruger National Park

Z Pilanesbergu jsme se přesunuli o zhruba 500km dál do Krugrova národního parku. Ten je největší v JARu. Jeho rozloha je zhruba 20 tisíc kilometrů čtverečních, tedy asi jako čtvrtina naší republiky. Protože po délce se táhne od severu k jihu více než 380km, tak je i jeho krajina velice různorodá. V severní části jsou již tropy a věhlasné baobaby. Poté se krajina postupně mění, a tak je zde možné vyskytnout se ve stepi, savaně, listnatém lese i v nízkých horách. Žije tu přes 33 druhů obojživelníků, 100 druhů plazů, 45 druhů ryb, 450 druhů ptáků a více než 120 druhů savců. Nás zde čekalo pět nocí ve třech různých kempech. Dva dny v Letabě, dva dny v Sataře a jeden den v Orpenu (tedy přesněji řečeno v jeho satelitu - Maroela Private Campu). Jeden den jsme navštívili ještě kemp Mopani, kde jsme se ale jen na pár hodin ukryli u bazénu před nesnesitelným sluncem. Krugrův park se mi docela líbil. Na projetí všech jeho cest je ale třeba více času. Je zde možné spatřit obrovské množství zvířat. Jeden večer jsme si tu vyzkoušeli i jednu noční vyjížďku, ale z té jsem tak nadšený nebyl. Zážitek to byl sice zajímavý, ale vesměs jsme viděli ta samá zvířata, která jsme pozorovali celé dny předtím. Také jsme se podívali na archeologické naleziště z doby železné. Protože patří Kruger mezi mercedesy mezi parky, je zde velké množství ochůdků a celková nabídka služeb je vysoká. Je to tedy klasické turisticky hojně navštěvované místo, kde se skoro každý kemp mění v malou vesničku s obchodem, restaurací, bazénem, domky (v Sataře dokonce i letním kinem) atd. Po několika dnech mě ale nadšení přešlo. Každodenní ježdění 30km rychlostí a pozorování zvířat je stále se opakující činností, která se docela omrzí. Člověk už fotí po sté to samé a jen zkouší projet cesty, kterými ještě nejel. Ještě štěstí, že se na trase objeví sem tam nějaký hide nebo view point a je možné vystoupit a chvilku se např. kochat pohledem na koryto řeky. Dnes mě trochu mrzí, že jsme téměř většinu času věnovali pozorování zvířat. Z Afriky jako kontinentu a jejích památek mám tedy docela málo vzpomínek. Ale protože plánuji, že se sem brzy sám zase vrátím, tak to bude určitě ve větší míře právě za nimi. V příštím díle o africkém putování si povíme něco o Dračích horách, které se nacházejí asi 80km od Krugeru. Přes ně jsme se tedy pomalu vraceli na zpáteční cestě z Krugeru do Cape Townu.
Píchlé kolo na jediném asi 30km dlouhém štěrkovém úseku cesty...

Pneumatiku se nám povedlo i pěkně roztrhat:)

Západ slunce při příjezdu do Krugeru

A mraky při východu druhý den... africké nebe umí krásné věci
Na obratníku kozoroha

Jedno skupinové foto na obratníku

Zrekonstruovaná pec na tavení železné rudy

Jedno z obydlí při archeologické prohlídce

Další z domů na nalezišti

Debata s průvodcem

Lvice hlídající si místo, kde před chvilkou ulovili tři mladé lvice bůvola

"Tady orel, tady orel, mám tu žirafu, mám tu žirafu":)

Návštěvník mezi stany

Tak tenhle ptáček je dytík, ale nevím přesně který:)

Předvádějící se zebry

Póza bůvola s klubákem na hlavě:)

Hyena

Slůňátko s maminkou:)

To je bašta

Krásná kočka

Rodinka

Kuk:)

Dopolední siesta

Západ slunce poblíž Phalaborwy

Marabu při západu slunce

Africký měsíc

Krásný samec kudu

0 Comments:

Okomentovat

<< Home