ČerF: Neděle - 14:00 - rozhledna Bučina

Rozhlednu na vrchu Bučina nad obcí Kyselka jsem si zvolil jako poslední cíl dnešní výpravy. Kyselku jsem vždycky vnímal jako místo, kudy jsem projížděl na vodě a kde jsem věděl, že se blíží Radošovský "smrťák" a prodejna potravin. Z řeky, která zde protéká mezi kamennými stěnami nejsou zdejší lázeňské domy tolik vidět. K nim se ale ještě vrátím. K rozhledně vede od posledního domu v obci červená stezka. Značení není nejlepší, takže jsem ji nejprve hledal. Auto jsem nechal stát na dlouhém odpočívadle u silnice. Stezka vede několika lázeňskými komplexy a byla tedy zřejmě původně lázeňskou vycházkovou trasou. Tomu svědčí i její úprava v první části trasy. Když však vyjdeme nad poslední dům, začíná divočina. Po stezce neprojdou takové davy turistů, aby někomu stála za údržbu. Místy je dost zarostlá, značení je chvílemi nejasné. V předposledním úseku trasy jsem se dostal na zcela vysekanou louku na strmé straně vrchu, kde byla jen tráva a pařezy. Pražilo sem slunce. Hned mi bylo jasné, že se to tu musí hemžit hady a ještěrkami. Tahle část se mi opravdu nelíbila, protože se při každém kroku něco rozuteklo z pod mých nohou. krom toho zde asi na 200m mizí značení a tak jsem si začínal myslet, že jdu úplně špatně. Náročnost výstupu, který prakticky vůbec nekončí a člověk se tak stále upíná k jinému a jinému možnému cíli cesty, je vysoká. Nahoru jsem stoupal skoro třičtvrtě hodiny. Cestu znepříjemňují i spadané stromy přes cestu, kterých je po cestě požehnaně. Samotnou rozhlednu je možné spatřit až skoro 50m před cílem. Chce to tedy neztrácet naději. Přiznávám se, že jsem byl už celkem zoufalý. Rozhledna není vysoká. Měří asi 10m. Tímto bych chtěl poděkovat fotografovi S. Wieserovi, který poskytl její snímek do mapy z edice Klubu českých turistů. Tenhle člověk tady byl asi naposledy před deseti lety:( Mapa je z roku 2000 a je na ní i nový dřevěný silniční most v Radošově a proto by si snad zasloužila i novější fotografie některých míst. Nejedná se tedy o žádné vysekané místo, jak nám prozrazuje snímek z mapy. Rozhledna je uprostřed porostu a výhled je možný až z jejího ochozu. Stav rozhledny také není nejlepší. Musím přiznat, že jsem chvíli váhal, mám-li se po kamenném schodišti vydat vzhůru. Na zemi leží všelijaký nepořádek, schodiště je temné, jste sami pěkný kus od civilizace... výhled je ale příjemný. není sice vidět Doupovské hory, jak také slibuje mapa, ale pohled na Ohři a údolí okolo je hezký.

A teď k těm lázeňským domům. Ty v Kyselce vznikly převážně na přelomu 19. a 20. století, tedy krátce po té, co zde známý Jindřich Mattoni podchytil 4 minerální prameny a vyvedl je do stáčíren. Jedná se o skvostné stavby v jejichž prostorách se na začátku dvacátého století procházely nesčetné davy návštěvníků, pacientů i významných osobností té doby. Komplex budovy utrpěl své během 2. sv. války, potom se stal na krátkou dobu dětskou léčebnou a po slavné privatizaci byl zcela zruinován. Nechali jsme tak již téměř spadnout nejlepší kousky architektury v okolí. Některé domy už zachránit ani nepůjdou. Dobu největší slávy zde připomínají překrásné mramorové sloupy, místy stále pěkné detaily fasády i vnitřních maleb a architektonických prvků. Z venku se však kolemjdoucí mohou kochat jen spadanými fasádami, vymlácenými okny a igelity místo střech. Je to opravdu ostuda. Nechápu, proč se firma Mattoni, která jistě netrpí nedostatkem financí, nesnaží tyto objekty získat a navrátit jim původní podobu, již vzhledem k tomu, že byly vlastně u zrodu celé značky. Místo toho si tu Mattoni postavilo novou halu s distribučním skladem:(