Vzhůru na Šumnou
V sobotu jsem plánoval původně návštěvu vernisáže ve františkánském klášteře, ale od rána mě pobolívala hlava a na to mi nejlépe pomáhá čerstvý vzduch a klid, protože se nerad cpu nějakými prášky. Rozhodl jsem se tedy navštívit Šumnou (a také zde). Původně ale byla v plánu i Jirkovská vodní nádrž a nedaleký vysílač na Pyšné. Na Šumné jsem byl naposledy někdy před třemi lety, když jsem ještě jezdil starou dobrou Škodou 105L a nemusel jsem tedy mít strach, že mi ji někdo dole pod kopcem ukradne. Se dvěma následujícími vozy jsem si to netroufl. Včera jsem si ale řekl, že je to jen auto a hlavně ta touha po rozhledu ze Šumné byla silnější. Auto jsem nechal stát v bývalém statku pod hradem. Jel jsem s celým fotobatohem, ve kterém jsem měl i notebook, protože jsem ho předtím potřeboval a stativ a ani jednu z těch věcí jsem nechtěl dole v autě nechat, protože jejich celková hodnota je více než polovna ceny mého vozu:) Důležitější část možného lupu jsem si tedy odnesl:) Tím jsem se zbavil jedné starosti a nastala druhá. Fotobatoh a stativ váží dohromady téměř 13 kilo a s těmi jsem musel zdolat výstup ke zřícenině. Nahoře jsem měl pocit, že jsem se cestou sprchoval a mraky nad hlavou slibovaly, že mě to čeká ještě jednou. Ze Šumné je nádherný výhled na všechny světové strany, takže odsud můžeme pozorovat celé Doupovské i Krušné hory a zároveň hledět přes Klášterec na Chomutov i Kadaň a při dobré viditelnosti i České středohoří. Nahoře na zřícenině foukal silný vítr, takže jsem měl chvílemi obavu, aby mě neschodil při focení dolů. Seděl jsem zde asi hodinu, než spadlo prvních pár kapek. Během té doby nahoru nikdo nevyšel. Když jsem se ale začal balit k odchodu, tak jsem zaslechl nenáviděný zvuk terénní motorky. Čekal jsem ještě chvíli, než se motorka, nesoucí nějakého pohodlného Němce, objevila na pěšině pod samotnou branou hradu. Zde zjistil, že se až nahoru přes příkop nedostane a proto se po chvilce otočil a jel zase dolů. Cestou měl co dělat, aby se na úzké cestě vyhnul dvěma cyklistům, kteří právě tlačili svá kola do kopce. Jak je vidět, není tenhle motorkářský nešvar jen naším problémem. Otázkou je, zda by si tohle ten pohodlný motorkář dovolil i ve své domovině.
Příjezd k Šumné. Vlevo dole je vidět i bývalý statek, kde je možné nechat automobil. Slabší nátury mohou přijít pěšky z Klášterce.
Prostorný dvůr statku s dominantou v podobě starého dubu.
Cesta vzhůru vede po žluté značce
Má zátěž... občas si připadám jako horský nosič:)
Výhled směrem k Okounovu a Perštejnu
Okounov, Černýš, hlavní tah na Karlovy Vary a kousek Perštejna...
Jedno z dochovalých sklepení na Šumné. Občas zde zřejmě i někdo přespí.
Nejzachovalejší část zříceniny
Vstupní brána s příkopem
0 Comments:
Okomentovat
<< Home