Jehelníček

S volbami se začíná blížit i můj odjezd do Afriky. Už čtrnáct dní chodím na očkování a dalších čtrnáctdní ještě chodit budu. Pak už mě bude čekat jen poslední dávka žloutenky za pět měsíců a budu to mít za sebou. Kromě žloutenky typu A a B jsem se nechal očkovat i na břišní tyfus, obnovit tetanus a předepsat si antimalarika. Rameno už mě dnes docela bolí a vůbec nechápu, jak mohou pacienti v nemocnicích vydržet třeba každodenní odběry. Ještě větší obdiv u mě sklízí třeba lidé s cukrovkou, kteří si každý den musí píchnout injekci inzulínu nebo mají stále napojenou inzulínovou pumpu. Dnes jsem na OHSce narazil i na šílenství se žloutenkou, které u nás propuká. Paní doktorka mi musela příští dávku schovat a napsat na ní moje jméno, protože teď všichni blázní a chtějí se očkovat. Sama se tomu smála. Mě už z toho do smíchu není. Jsem jako jehelníček a dostal jsem očkovací průkaz jako nějaký pes:)