Vzpomínka na dětství

Dnes jsem ze zvědavosti sjel z cesty mezi prunéřovskou elektrárnou a Kadaní a vydal se malý kousek po zapomenuté cestě do míst, kde jsem strávil většinu prázdnin ve školním věku. Je tu pod tratí takový malý rybníček. Ona je to spíš zatopená šachta. Z jedné strany ji lemují koleje a z druhé betonový kanál, který je již dnes porostlý trávou. Na jedné straně tu přes vodu vede ocelová trubka, po které jsem se v dětství dostával na druhou stranu tůňky a na druhé ocelová konstrukce a betonová skruž. Bylo zde vždycky hodně hrouzků, kapříků a plotiček. Nevím, jak to tu s rybami vypadá po tolika letech, ale žáby jsem tam dnes našel:) Připadalo mi tu najednou všechno nějaké menší. I ocelová trubka, která byla dřív obrovská a poskytovala dost místa k sezení, je dneska nejméně o půl metru užší a možná bych se po ní už ani neodvážil jít:) Naučil jsem se tu chytat ryby, poznávat kdy berou a co jim nejvíc chutná. Seděl jsem tu v létě v 5 hodin ráno, když všude ležela rosa a sluníčko teprve vylézalo nad obzor, ale i večer, když už jsem po cestě domů neviděl kam šlapu a nesl jsem si svůj proutek nad hlavou ve vysoké trávě... když bylo horko, položil jsem prut do trávy a koupal se tu, pak se vyhříval a zase chytal ryby... to byly časy...