Putování centrálním Krušnohořím 2008 - Druhý den

Délka trasy: cca 15km
Start: Kraví potok
Cíl: Kraví potok

Druhý den našeho putování se proměnil v takový okruh. Ráno, hned jak vyšlo slunce jsem vylezl ze spacáku. Venku bylo možná něco kolem 10°C, na trávě jinovatka a o úst stoupala pára. Popadl jsem ručník a vydal se ke Kravímu potoku. Chvilku jsem sledoval tu studenou vodu a pak jsem se odhodlal ke koupeli. Foťák se mi, hned po tom co jsem ho vyndal z brašny, zamlžil. Pak jsem se chvilku vystavoval sluníčku, abych získal normální teplotu a nakonce jsem vyrazil za Jirkou na nedalekou plošinu, ze které je řekrásný výhled do údolí. Nakonec se mezi stromy tábořiště objevil kouř, což signalizovalo, že vstal i zbytek party a připravuje se snídaně. Po snídani následovalo tradiční balení a nakonec jsme se vydali po cyklostezce č. 2008 směrem k Německu. Krátce před polednem jsme překročili hranice a začali zcházet lesem k malému městečku Rittersgrün. To se nachází v překrásném údolí. Zde jsme si prohlédli konečnou stanici úzkorozchodné koleje a pak jsme se vydali městečkem zpátky k hranicím a Českému mlýnu. Český mlýn je bývalé prosperující rekreační středisko, které doplatilo na privatizaci. Dnes je to tedy zchátralý objekt s chatkami. V jeho blízkosti se nachází náhon k mlýnu, kde jsme svlažili nohy, hlavy a vyrazili jsme cestou přírodní rezervací Zlatý kopec vzhůru k Holubím skalkám. To jsou skalní útvary na vrcholu pohoří mezi Čechami a Německem. Stoupání přes "hraniční vrchovinu" nám zabralo nějakou tu hodinku a ve slunečním žáru nebylo nijak příjemné. Navíc jsme měli v plánu přespat zase u Kravího potoka, ale před tím dojít ještě do Rýžovny na večeři. Proto jsme nad Holubími skalkami odbočili na jednu ze značených turistických tras lesem směremk Rýžovně. Po několika málo metrech se cesta změnila doslova v tankodrom. Myslím, že by u nás měl vzniknout zákon (a hlavně vůle ho uplatňovat), který by donutil lesníky uvést poničené cesty od techniky do původního stavu. Kolem 7 hodiny večerní jsme dorazili po nekonečné asfaltové, stále stoupající silnici, do Rýžovny, kde jsme nějakou tu hodinku seděli, odpočívali, jedli a pili. Čekala nás totiž ještě tří kilometrová cesta za západem slunce zpátky ke Kravímu potoku... Přestože to vypadá jako pohodová procházka, tak jsme přes den několikrát stoupali a klesali o stovky výškových metrů a tenhle den patřil asi k nejnáročnějším.

Raní hygiena v ledově studeném Kravím potoce

Přicházíme do Rittersgrünu

Konečná stanice úzkokolejky

Přes den jsme mohli vidět v dálce siluetu Klínovce

Cesta po červené se na naší straně hranic občas změnila v tankodrom a místy jsme museli obcházet popadané stromy

Holubí skalky

Pohled na Malý a Velký Fichtellberg

Při západu slunce se vracíme ke Kravímu potoku

Můj další bivak:)

Odpoledne jsem cestou našel kontryhel a tak jsem si udělal výborný čaj