O bonsajích

V jednom z předchozích článků jsem Vám slíbil, že se vrátím k bonsajím a ten čas právě nastal:) Mám tyhle malé stromečky moc rád, stejně jako celou japonskou a čínskou kulturu. Miluji tedy ještě všechny čajovny, malé konvičky a čajové misky, dřevěné rohože a nízké postele... je to krásná kultura. Samotné pěstování malých stromků vzniklo v Číně již někdy na přelomu letopočtu. Bonsaj, čínsky punsaj nebo penjing, je skládankou dvou slov Bon (miska) a Sai (strom). Postupem času se tato tradice rozeběhla po dálném východě. O šest století později se tato záliba objevila v Japonsku. V Evropě jsme na pěstování bonsají přišli až na přelomu 18. a 19. století. U nás byl první klub založen až v roce 1980 a výraznější rozmach nastal až po revoluci. V Čechách je tedy pěstování bonsají ještě relativně v plenkách. Přesto zde existuje několik specializovaných prodejen (např. zde). U nás se dají sehnat běžné bonsaje v několika zahrádkářských firmách a ty obyčejné se dají pořídit v cenové relaci mezi 2-5 stovkami. Jsou to ale relativně mladé a malé stromečky bez významnější ceny. Ve speciálních prodejnách se pak dají pořídit i zajímavější kousky. Můžete si tak pořídit např. 25 let starý stromek, což už je celkem zajímavý kousek. Připravte se ale, že jeho cena se pohybuje ve stejné relaci jako v obchodě,ale s jednou nulou na konci navíc:) Také je možnost tuto techniku studovat a pěstovat vlastní stromky, což je časově velice náročné. I údržba koupeného stromku zabere relativně dost času. Mezi nejoblíbenější stromky patří fíkovníky (ty moc rád nemám, mají příliš velké listy), čínské jilmy (ty naopak preferuji), různé druhy pepřovníků, ptačích zobů a jehličnanů. Tak to by bylo na úvod, příště to trochu rozvětvím a přinesu fotečky z "vlastní zahrádky":)