Udělal jsem to zase...a vůbec mě to nemrzí!

Před nedávnem jsem Vám tady psal o dobročinné akci s názvem "Panenky pro Afriku" organizovanou UNICEFem. Krátce na to jsem se dostal do sporu s několika odpůrci těchto akcí, kteří na podobné věci nevěří a dokonce jsem si vyslechl názor, že přispívám do nějaké rozvojové země, zatím co my se tu nemáme o moc lépe, že bych ty peníze měl raději investovat na pomoc tomuhle státu. Vím, že mnoho lidí u nás se naučilo nad vším lámat hůl, jen si stěžovat a nadávat na cokoli, prostě už jen z principu, ale že už je to takhle daleko, to jsem netušil. Napsal to patrně člověk, který o Unicefu, rozvojových zemích a jejich problémech a podobně, asi vůbec nic netuší. Člověk, který jde skoro každý den do nejbližšího supermarketu a v hromadách jídla okolo přemýšlí, co by si dal k večeři. Přijde domů, je v teple a sedí před televizí. Domů se dopravil vlastním autem a patrně má i nějaký ten měsíční příjem, vlastní počítač s internetem a určitě netrpí hladem. Tuhle situaci přirovnal k situaci dětí z nějaké africké země, které nemají téměř od narození co jíst. Dětí, z nichž tři milióny ročně umře na nemoci, které děti v Evropě skoro neznají a jsou proti nim očkované zcela běžně ihned po narození. Tak v čem jsme na tom tak podobně? Proč na tom nejsme o moc lépe? Svou rozvahu zakončil slovy "všichni jsme měli stejnou šanci a oni ji prostě nevyužili" a tím jsem pochopil, že nemá cenu odporovat. Naše společnost zřejmě trpí nějakým "komunistickým syndromem utlačovanosti". Každý z nás už si zkusil říct větičku typu "v tomhle státě to jde od desíti k pěti, zlatí komunisté", každý je tisíckrát okradený nějakou stranou, nebo dokonce jmenovitě ví, kterým poslancem a všichni si navzájem kňourají do rytmu. Některé věci prostě nepochopím...Co by asi zase vymyslel tenhle člověk, kdybych mu řekl, že jsem dnes poslal peníze na pomoc jednomu dítěti, o jehož příběhu už jsem toho dost přečetl a zjistil jsem, že prostě chci pomoci? Myslím, že by stejně nejásal z toho, že peníze neopustily náš stát a našel by si jiný problém naší země, přinejmenším tak "světového" měřítka, jako jsou umírající děti v Africe.

...Musel jsem si to nějak vybít...tenhle blog je na to jako stvořený. Nemám rád sobectví...