Ach ta technika...

Jak už jsem možná někde říkal - vlastním digitalní fotoaparát Panasonic DMC-FZ50EG-K. Je to celkem pěkný kousek a už jsme myslím docela kamarádi. Pochopil jsem, že nikdy nevyužiji automatického režimu a fotit budu jenom v rawu. S tím už jsem smířený. Manuální režim je pro mě ostatně příjemnější, protože jsem na něj zvyklý z klasické zrcadlovky a především pak z mého prvního Zenita. Protože se ale focení věnuji trochu víc a rád se učím nové věci, rozhodl jsem se můj dvanácti násobný zoom obohatit. Proto jsem ho rozšířil pomocí telekonverzního předsádkového objektivu směrem nahoru ze stávajících 420mm (přepočet pro 35mm film) na příjemných 714mm a pomocí širokoúhlého předsádkového objektivu směrem dolů z 35mm na 28mm. Originální předsádkové objektivy nejsou žádnou levnou záležitostí. S tím jsem počítal před koupí. Problém je, že nikdo nemá s podobným vybavením zkušenost v praxi a ani sám výrobce, nebo lépe řečeno český distributor, nedokáže k praktickému použití říci více, než hodnotu zvětšení či zmenšení, rozměry a váhu. Budu upřímný. Jsem zklamaný. Telekonverzní předsádku můžete použít jen na maximální zoom. To po Vás ostatně chce i fotoaparát, který Vás při pokusu o nastavení jiného zoomu výstražně upozorní ikonkou. Ještě větším problémem je ale fakt, že pokud se rozhodnete zoom ubírat, začne se Vám na fotografii "přiznávat" tubus předsádky, až vám nakonec zůstane jen kruh s obrázkem uprostřed a černé okolí...no a taky oči pro pláč. To by bylo k telekonverznímu objektivu. Světelnost je stejná, jasná je i nutnost stativu a pomůcek pro čištění optiky při výměně venku. Té se bohužel nevyhnete, protože svými možnostmi se stává tento objektiv dost jednorázovým.

Širokoúhlý objektiv je pro nás krajináře příjemnou pomůckou. Pomůže nám zobrazit větší zorný úhel a tím zjednoduší například i focení architektury v ulicích měst. U Panasonicu se ale vlastnosti "tele" i širokoúhlé předsádky moc neliší. Obojí lze použít jen jednorázově. Širokoúhlá předsádka funguje dobře jen při nejmenším nastavitelném zoomu. Při použití zoomu dochází k postupnému rozostření obrazu směrem od rohů a změnšování ostrého středu obrazu až do téměř úplné tečky. Nezbývá, než zatleskat.

Nebudu mluvit o tom, že je šílené před a po každém našroubování těchto předsádek nastavit zvolenou předsádku v menu fotoaprátu a už vůbec nechci komentovat to, že se tato změna vidění objektivu nachází až na třetí stránce menu, ke které se musíte postupně "doklikat". Je pak jasné, že když se najednou objeví na obzoru objekt (například letící labutě z minulého článku:-)!), který je dobře zachytitelný jen se zoomem a Vy máte zrovna na objektivu nasazenou širokoúhlou předsádku, tak je její sejmutí, šetrné uložení a přenastavení fotoaparátu doslova bojem s větrnými mlýny. Proto ty rozmazané labutě, které mají ostré možná nožičky. Povedlo se mi totiž v té rychlosti jen odšroubovat objektiv, nasadit na něj krytky a uložit ho do brašny...na přenastavení už čas nezbyl...bohužel - fotoaprát si myslí, že je nasazený širokoúhlý objektiv a dělá při zvětšení zoomu stejnou chybu jako s ním...

Abych nezapoměl. Protože chodím fotit opravdu často, nemohu si vybírat počasí. Z toho důvodu občas ocením různé filtry. Vlastním cirkulační polarizační filtr pro digitalní foťák v provedení slimm a pak hlavně set držáku a filtrů značky Cokin, které mám opravdu v oblibě. Není nad šedý přechodový G2 atd. Problém předsádek od Panasonicu je v tom, že obě dvě mají jiný koncový průměr než stávající objektiv. S tím bych se však dokázal vyrovnat koupí ještě jednoho přechodového kusu před držák filtrů. Panasonic ovšem zapoměl na obou předsádkách udělat závit...nestačí, že se dají použít jen na jeden zoom, pro několik příležitostí...je tak důležité si pro pěkné snímky počkat i na pěkné počasí...

Asi Vám nemusím říkat, jak jsem nadšený...