Kostel Sv. Štěpána

Kostel se hřbitovem uprostřed polí

Za hřbitovní zdí

Zbytky konstrukce uvnitř kostela

Nový "přírodní" oltář uvnitř kostela

Zbytky okna a Laduška při odpočinku

Dnes ráno jsem ještě vůbec netušil, kam se jako každou neděli vydám. Venku je pravé aprílové počasí a člověk nedokáže odhadnout, jak bude vypadat v příštích deseti minutách, natož někdy odpoledne. Pak mi ale Lukáš Gavenda ukázal na mapě místo mezi Chotěbudicemi a Mašťovem, nedaleko od Dlouhého vrchu. Na tomto místě leží malý hřbitůvek obehnaný starou kamennou hřbitovní zdí a zde, uprostřed hřbitova, stojí zbytky kostela Sv. Štěpána. Za krásou starého hřbitůvku vcházíme starou kovanou brankou. Kostel je asi patnáct metrů dlouhý jednolodní objekt se zvláštně oválným půdorysem. Na jeho zadní stěnu pak navazují zbytky zřejmě nějaké márnice. Z ní se však nedochovalo víc, než metr vysoká obvodová stěna a otvor pro dveře. Více však uvnitř skrývá samotný kostel. Ještě dnes je v něm zbytek konstrukce balkónku, krásné zbytky omítek, pískovcový průchod k oltáři nebo zbytky okenních rámů a křídel. Oltář už nahradila matka příroda a vypadá uprostřed kamenných zdí opravdu efektně. Na hřbitůvku kolem je jen několik novodobých hrobů. Zbytek jsou staré pomníčky z konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Je to krásné místo. Ničím a nikým nerušené.

Na zpáteční cestě jsme si ještě vyšli odpočinout na Bystřický kopec nad Kadaní. Tam se odpočívá nejlépe. Nic nepotěší tolik, jako výhled na rodné město.

PS: Musím Ladušce poděkovat za pomerančovou Odyseu, protože jinak bych při završení dnešního odpoledne při mé nejoblíbenější hře petanque - za prvé umřel žízní...a za druhé by mi neodpustila, že jsem jí tu za to nepoděkoval :-P...