Zamyšlení nad focením

Dnes jsem brouzdal po internetu a díval se na výsledky minulých ročníku Fotografa roku a také na fotografie zaslané do ročníku letošního. Některé snímky jsou opravdu povedené. Jen mě mrzí, že valnou většinu z nich už znám z různých jiných fotografických prezentací, z čehož si vyvozuji, že se majitel snímku pokouší s jednou povedenou fotografií prezentovat všude. To mi už tolik sympatické není. Celá soutěž je rozdělěna do několika žánrových i věkových kategorií. Mě však zaujal snímek Ladislava Pirkla s názvem Pár blesků. Ne snad kvůli kvalitě provedení, protože fotka je focena aparátem Fujifilm FinePix S5500, který disponuje jen 4MPixelovým rozlišením a pomalejším běžným snímačem CCD. Tato kombinace tak způsobuje při nastavení hodnoty ISO větší než 200 jasně viditelný šum, který výrazně znehodnotil i zmiňovanou fotografii. Zřejmě zde fotograf spoléhal na automatiku fotoaparátu, který si hodnotu nastavil na vyšší kvůli tmavé noční scéně. Dost už ale teorie. Proč se mi tedy snímek líbí? Jsou na něm výborně zachycené blesky. Kdo se někdy o něco podobného pokoušel, ví o čem mluvím. Zachytit blesk v celé jeho kráse, přitom mít i vyváženou fotografii, to už je nějaký kus práce. V našich podmínkách je to stížené nepříliš velkými elektrickými výboji při běžných bouřkách, takže blesky, které jsou zachycené na onom snímku spatříme jen opravdu vyjímečně.

Vzpoměl jsem si při tomto snímku také na jednu úsměvnou zkušenost z minulosti. Je tomu několik let zpátky, kdy jsem se více zajímal o fotografickou teorii a za účelem poznání nových metod jsem se rozhodl navštívit fotografický kroužek pánů Koritiny a Straky, učitelů kadaňského gymnázia a místních fotografů. V lavicích zde kolem plátna sedělo několik malých studentů, jejichž věk bych odhadl na nějakých 12 - 14 let. Studenti podávali pánům učitelům své fotografie na CDčkách a ti je promítali na plátno a kritizovali. Byla to zajímavá podívaná, úplný koncert dvou hlasů, které se předháněly v odborných výrazech až takovým způsobem, že jsem se několikrát málem neudržel smíchy. Bylo to strašné, komické a do dnes nechápu, proč jsem se zúčastnil. Uznávám sice několik snímků pana Koritiny, ale zásadně odmítám jeho tvrzení, že je dobrým fotografem, protože má skvělý přístroj, kterým se jednu dobu stále vytahoval. Fotografie pana Straky mě pro změnu, až na pár vyjímek, neoslovují. Během toho slovního koncertu jsem ale mezi fotografiemi spatřil několik snímků blesků nad vežemi kadaňského kostela a radnice. Fotil je takový malý klučina a to jen tak, že prostě při bouřce otevřel okno a cvakal, bez stativu, do prázdna, automatem...to byl pěkný výkon. Zklamalo mě, že snímky prošly stejnou kritikou, přestože pak oba pánové nakonec tiše dodali, že se jim ještě blesk vyfotit nepodařilo...pak jsem znechucen odešel.